Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 Historie Březové

 

Městys Březová rozkládající se po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice leží v okrese Opava v nadmořské výšce od 477 do 520 m nad mořem. Má 1377 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 3 887 ha.

 

Ve vzdálenosti 8 km západně leží město Vítkov, 8 km jižně město Fulnek, 10 km východně město Bílovec, 14 km jižně město Odry, 9 km severně město Hradec nad Moravicí a 18 km severně město Opava.
 

Tradičně se uvádí, že první písemná zmínka o Březové pochází z roku 1238. Tento rok bývá považován za rok založení.
 

Informací o nejstarších dějinách Březové není mnoho. Březová i s jejím okolním územím byla na počátku 13. století majetkem významného moravského šlechtice Semislava z Morkovic, podle něhož byla celá oblast zvána Semislavovým újezdem. Z listiny Přemysla Otakara I. poznáváme rozsah Semislavova újezdu, tvořícího jádro pozdějšího velkostatku březovského proboštství. Listina určovala jeho hranice takto: od biskupského lesa ve Slavkově až k hradeckému lesu, od něho k lesu nazývanému Březová, od Březové k Jedlové, od Jedlové ke Střelné k potoku Deštnému (Desné). Z držení kanonie v Doubravníku přešel tento rozsáhlý pozemkový majetek do držení benediktinského kláštera v Třebíči.
 

Na počátku šedesátých let 13. století se majiteli Semislavova újezdu stali benediktini z Třebíče. V té době to zřejmě byla ještě krajina bez vesnic, v níž převládal listnatý les. Osady zde později vzniklé byly dílem jednak benediktinů, jednak biskupství a kapituly v Olomouci, kterým byla v letech 1296–1360 část tohoto území zastavena. Třebíčský konvent si v Březové zřídil proboštství s konventním a farním kostelem sv. Mikuláše; v konventu vedle probošta působilo asi pět řeholníků, členů mateřského kláštera v Třebíči, z nichž jeden zastával funkci březovského faráře. Nejstarší z listin vydaných březovskými řeholníky pochází z roku 1298. 
Původ názvu obce je slovanský. Název zněl Brzezow, německy Briesau nebo Briesym. Březová byla proboštstvím a patrně již v roce 1412 značně důležitým městečkem, ve kterém se nacházela fara a kostel s právem výročních trhů.

 

Proboštství v Březové zaniklo na počátku roku 1427, kdy husitská vojska vtáhla na severovýchodní Moravu, kde dobyla města Hranice, Nový Jičín, Fulnek a obsadila Odry. Lze pokládat za jisté, že na konci února 1428, kdy velmi silné husitské oddíly vnikly opět na Moravu i do Slezska, bylo březovské proboštství i s konventním a farním kostelem již zříceninou, v níž zemřeli také všichni členové posledního konventu i se svým představeným. Pozemkový majetek zaniklého proboštství byl rozdělen mezi panství fulnecké a hradecké; součástí hradeckého velkostatku, patřícího opavskému knížeti Přemkovi, se staly Březová, Jančí, Fojtovice, Leskovec, Lesní Albrechtice a Větřkovice, kdežto k Fulneku, který byl v držení Jana z Kravař, přešly Goldzejf (zničen rovněž na počátku roku 1427 husity), Gručovice, Kunčice a Vlkovice. V Březové, která zůstala i nadále městečkem, byl patrně vystavěn nový kostel.

  

V soudních listinách z roku 1569 se o Březové hovoří jako o městečku s vlastním právem výročních trhů a s vlastním soudním právem.
 

Třicetiletá válka znamenala pro obec úplné zničení – po roce 1620 Březová jako městečko zaniká. Od průchodu švédských vojsk, která zničila Březovou, zůstává nadále již jen vesnicí. Při průchodu švédských vojsk byl zničen zdejší kostel, o němž se k roku 1672 praví, že byl dřevěný a již od mnoha roků ve všem zpustlý. Obnoven byl roku 1692 jako kamenná stavba, rozšířená v roce 1862 péčí faráře Jana Chovance. V současné době stojí stále u kostela sv. Mikuláše lípa, která byla vysazena v roce 1698. Roku 1848, kdy byla zrušena robota, došlo ke zvolení prvního březovského starosty, kterým se stal Matys Mareth. V letech 1862 až 1864 došlo k přestavbě a zvětšení kostela v zásadě do podoby, kterou známe dnes.

 

V roce 1864 vznikl na fojtství v obci veliký požár, při kterém lehlo popelem 12 domů a škola. V roce 1870 byla vybudována nová škola, jejíž budova sloužila do nedávna jako mateřská škola. V roce 1889 měla obec faru, školu a 399 obyvatel, kteří se zabývali převážně zemědělstvím. V období 1. světové války padlo 5 občanů Březové na různých frontách. Přišel říjen 1918 – vyhlášení československé samostatnosti. Meziválečná politická, hospodářská a společenská situace dospěla až k tragickým zářijovým dnům roku 1938. 

 

V neděli 9. října 1938 ve 14 hodin se do obce přihnaly německé tanky, auta a motocykly a nastala doba okupace, a potom 2. světové války. Řada českých občanů byla odvlečena do koncentračních táborů, mezi nimi také březovský občan František Balhar a také farář P. Jan Valerián. V druhé polovině ledna 1945 bylo již zřejmé, že nastává konec útrap a strádání – blížila se frontová linie, obcí procházely kolony utečenců a řady sovětských zajatců hnaných esesáky se psy. Čtyři ubití sovětští zajatci, kteří byli v obci nalezeni, jsou pohřbeni na březovském hřbitově. Občané netrpělivě očekávali konec války – nastal den, pondělí 29. 4. 1945, kdy do obce přijely německé tanky a zaujaly bojové postavení, začaly pálit směrem na Leskovec, odkud byla palba opětována. Urputně se bojovalo celé odpoledne, celou noc a celý další den 30. 4. 1945. V noci palba ustala a do obce přijela sovětská armáda. Tím skončila těžká doba v německém područí a pro české obyvatelstvo nastala doba svobody. Ve 2. světové válce položili své životy 3 občané Březové, a to Vincenc Šamárek, Vlasta Rychtarová a P. Jan Valerián. P. Jan Valerián zemřel v koncentračním táboře. Hmotné škody při bojích o Březovou činily asi 4 mil. 145 650,- Kč – v hodnotě cen z roku 1938.

 

K 1. květnu 1945 měla Březová 402 obyvatel. Ihned po skončení okupace se lidé chopili práce pro rozvoj obce, rozproudil se nový život a občané začali odstraňovat válečné škody. Dne 4. 5. 1945 byl v Březové ustaven místní národní výbor, do jehož čela byl postaven Rudolf Škrobánek, občan z Březové č.p. 31. Obec byla bez elektrického proudu, bez telefonu, nedoručovala se pošta. První zásilky pošty po okupaci byly do obce doručeny 30. 5. 1945. Školní vyučování bylo v obci zahájeno 23. 5. 1945 i přesto, že do budovy školy zatékalo. Vedle zčásti zničeného kostela a školy byla různě silně poškozena celá řada zemědělských usedlostí. Souběžně s opravami soukromých objektů byly prováděny opravy obecních a veřejných budov a zařízení. Ze zničeného fojtství byly vybudovány objekty sloužící všem občanům. Z hospodářských budov občané vystavěli úřadovnu místního národního výboru, požární zbrojnici a prodejnu potravin. Druhá část fojtství byla přestavěna na kulturní dům se dvěma sály a na pohostinství. V době, kdy byl kulturní dům dokončen, patřil mezi nejlepší kulturní zařízení v okrese. Ze zbývajících částí fojtství byl zřízen parčík. Po vybudování centra obce se znovu rozproudil kulturní a společenský život obce. Svou činnost zahájil také ochotnický divadelní kroužek a společenské organizace jako např. tělovýchovné jednoty, červený kříž, myslivci, svaz žen a svou činnost obnovila nejstarší organizace v obci, a to sbor dobrovolných hasičů Březová.

 

V současné podobě obec existuje od 1. ledna 1977, kdy došlo ke sloučení čtyř slezských původně samostatných obcí Březové, Jančí, Leskovce a Lesních Albrechtic, s moravskou obcí Gručovice. V současné době se nachází v obci úplná základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, pošta, 5 knihoven, několik prodejen a pohostinství. K historickým památkám městyse patří kostel sv. Mikuláše, který je zároveň i kulturní památkou, a socha sv. Jana Nepomuckého.

 

Mezi významné osobnosti Březové patří učitel pan Bedřich Ehler a hlavně farář P. Josef Buchta, který se zasloužil o zřízení úplné základní školy v roce 1946.

 

Znak Městyse Březová tvoří červeno-bílý šikmě dělený štít. V  horní části štítu je znázorněno mluvící znamení, a to vykořeněná bříza přirozených barev, která symbolizuje obec a její větve 5 místních částí. Dolní červené pole stříbrně mřížované symbolizuje jednak městskou bránu, což připomíná, že Březová byla v minulosti městečkem a také bývalou obecní pečeť, na které je zobrazen rolník tahající bránu na poli. Slavnostní předání dekretu opravňujícího k užívání vlastního obecního znaku a obecního praporu, které obci udělil předseda PS PČR ing. Miloš Zeman, se uskutečnilo 31. ledna 1997.

 

Obec Březovou stanovil MĚSTYSEM předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Mgr. Radek Vondráček Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovnydne 22. 10. 2018, a to na základě historicky podložených faktů, dochovaných v písemných pramenech, kdy byla Březová od poloviny 14. století do poloviny 17. století městem.

 

znak a vlajka městyse